Minimální splátka v insolvenci 2023: Na co se připravit?

Aktuální výše minimální splátky v roce 2023

V roce 2023 činí minimální splátka v oddlužení 2.200 Kč měsíčně. Tato částka představuje nezabavitelné minimum, které musí dlužník každý měsíc odvádět svým věřitelům v rámci insolvenčního řízení. Je důležité si uvědomit, že se jedná o absolutní minimum a ve většině případů bude skutečná měsíční splátka výrazně vyšší, odvíjející se od příjmu dlužníka.

Výše minimální splátky je stanovena tak, aby pokryla nejen pohledávky nezajištěných věřitelů, ale také odměnu insolvenčního správce. Z celkové částky 2.200 Kč je 1.089 Kč určeno na odměnu insolvenčního správce včetně DPH, zatímco zbývající část putuje věřitelům. Tato minimální hranice byla nastavena s ohledem na reálné možnosti dlužníků a současně potřebu zajistit alespoň částečné uspokojení věřitelů.

Pro mnoho dlužníků může být překvapivé, že skutečná měsíční splátka se často pohybuje v řádu několika tisíc korun. Výpočet konkrétní výše splátky se provádí podle složitého vzorce, který zohledňuje čistý měsíční příjem dlužníka, nezabavitelnou částku a počet vyživovaných osob. V praxi to znamená, že člověk s průměrným příjmem může na splátkách odvádět i 5.000 Kč měsíčně nebo více.

Důležitým aspektem je také skutečnost, že minimální splátka musí být hrazena pravidelně a včas. Jakékoliv výpadky v platbách mohou vést k problémům v procesu oddlužení, v krajním případě až k jeho zrušení. Proto je zásadní, aby si dlužník před vstupem do insolvence důkladně propočítal své finanční možnosti a byl schopen splátky dlouhodobě hradit.

Výše minimální splátky se může v průběhu let měnit v závislosti na ekonomické situaci a legislativních úpravách. Je proto důležité sledovat aktuální vývoj a případné změny konzultovat s insolvenčním správcem. Ten má povinnost dlužníka informovat o všech podstatných skutečnostech týkajících se oddlužení.

Pro úspěšné zvládnutí procesu oddlužení je klíčové, aby dlužník dokázal generovat dostatečný příjem na pokrytí minimální splátky. V případě, že dlužník není schopen splátky hradit ze svého běžného příjmu, může být řešením například přivýdělek formou brigády nebo změna zaměstnání. Někteří dlužníci také využívají možnosti podpory od rodiny nebo blízkých osob, které jim s úhradou splátek pomáhají.

Je třeba zdůraznit, že minimální splátka 2.200 Kč představuje pouze základní hranici, a většina dlužníků bude muset hradit částky vyšší. Konkrétní výše měsíční splátky je vždy individuální a závisí na mnoha faktorech, včetně výše dluhů, příjmu dlužníka a počtu vyživovaných osob. Proto je vhodné před podáním návrhu na oddlužení konzultovat svou situaci s odborníkem, který pomůže stanovit reálnou výši splátek a posoudí celkovou proveditelnost oddlužení.

Změny v minimální splátce oproti roku 2022

V roce 2023 došlo k významným úpravám týkajícím se minimální splátky v oddlužení, které přímo reagují na ekonomickou situaci v České republice. Oproti roku 2022 se minimální měsíční splátka zvýšila na 2.200 Kč, což představuje navýšení o 200 Kč ve srovnání s předchozím rokem. Tato změna reflektuje především rostoucí životní náklady a inflaci, která významně ovlivňuje finanční situaci dlužníků.

Zásadní novinkou je také způsob, jakým se k této částce přistupuje v různých životních situacích dlužníka. Zatímco v roce 2022 byla minimální splátka pevně stanovena bez ohledu na individuální okolnosti, nyní existuje flexibilnější přístup. Insolvenční správci a soudy mají větší prostor pro zohlednění specifické situace každého dlužníka, především v případech, kdy se jedná o samoživitele, důchodce nebo osoby se zdravotním postižením.

Významnou změnou je také úprava v posuzování schopnosti dlužníka splácet. Nově se důkladněji zkoumá celková finanční situace domácnosti, včetně všech příjmů a výdajů. To znamená, že se berou v úvahu nejen pravidelné příjmy ze zaměstnání, ale také případné vedlejší příjmy, sociální dávky či výživné. Oproti roku 2022 se také změnil přístup k mimořádným příjmům dlužníka, které musí být nyní více zohledněny v celkovém splátkovém kalendáři.

Další podstatnou změnou je přístup k valorizaci důchodů a jejímu vlivu na výši splátek. V roce 2023 se při výpočtu minimální splátky více zohledňují pravidelné valorizace důchodů, což má přímý dopad na seniory v insolvenci. Zatímco v roce 2022 mohlo zvýšení důchodu automaticky znamenat navýšení splátky, nyní je tento proces více individualizován s ohledem na reálné životní náklady seniorů.

Oproti předchozímu roku došlo také k úpravě v oblasti posuzování nezabavitelného minima. Změny v jeho výpočtu přímo ovlivňují výši částky, kterou musí dlužník měsíčně odvádět. Zatímco v roce 2022 byl systém více rigidní, současná úprava lépe reaguje na ekonomickou realitu a životní minimum. To v praxi znamená, že dlužníkům zůstává více prostředků na běžný život, což zvyšuje jejich motivaci v oddlužení setrvat a řádně jej dokončit.

Významnou novinkou je také způsob, jakým se přistupuje k dlužníkům s více exekucemi. V roce 2023 je kladen větší důraz na koordinaci mezi insolvenčním řízením a existujícími exekucemi, což má za cíl zajistit efektivnější průběh oddlužení. Tato změna přináší lepší přehled o celkové dluhové situaci a umožňuje spravedlivější rozdělení splátek mezi věřitele.

Výpočet minimální splátky pro osobní bankrot

Pro výpočet minimální splátky v osobním bankrotu v roce 2023 je nutné zohlednit několik klíčových faktorů. Základní částka, kterou musí dlužník měsíčně hradit, činí minimálně 2.200 Kč. Tato suma představuje absolutní minimum, které musí být spláceno věřitelům, přičemž k této částce se připočítává také odměna insolvenčnímu správci.

V současné době je stanovena odměna insolvenčnímu správci na 1.089 Kč měsíčně včetně DPH. To znamená, že celková minimální měsíční částka, kterou musí dlužník generovat ze svých příjmů, činí 3.289 Kč. Tato suma však představuje pouze základní hranici, přičemž skutečná výše splátek se odvíjí od příjmů dlužníka a jeho životní situace.

Pro správný výpočet minimální splátky je třeba vzít v úvahu nezabavitelnou částku, která zůstává dlužníkovi pro zajištění základních životních potřeb. Nezabavitelná částka pro rok 2023 činí 8.059 Kč pro jednotlivce. Pokud má dlužník vyživovací povinnost k dalším osobám, nezabavitelná částka se odpovídajícím způsobem navyšuje o 2.015 Kč za každou vyživovanou osobu.

Při výpočtu je nutné zohlednit také celkovou výši dluhů a předpokládanou míru uspokojení věřitelů. Standardní oddlužení počítá s minimálním uspokojením věřitelů ve výši 30% jejich pohledávek během 5 let. V případě, že dlužník není schopen dosáhnout této hranice, může požádat soud o stanovení nižší míry uspokojení, musí však prokázat, že vynakládá veškeré úsilí k maximálnímu možnému splacení svých závazků.

Důležitým aspektem je také skutečnost, že do výpočtu minimální splátky se započítávají veškeré příjmy dlužníka, včetně případných brigád, přivýdělků či důchodů. Dlužník je povinen tyto příjmy řádně přiznávat a odvádět z nich stanovené splátky. V opačném případě by mohlo dojít ke zrušení schváleného oddlužení.

Pro úspěšné zvládnutí osobního bankrotu je nezbytné, aby dlužník dokázal pravidelně generovat příjem, který pokryje jak minimální splátku věřitelům, tak odměnu insolvenčnímu správci. Zároveň mu musí zbýt dostatečné prostředky na zajištění základních životních potřeb. V případě, že se dlužník dostane do situace, kdy není schopen splátky hradit, je nutné tuto skutečnost neprodleně oznámit insolvenčnímu správci a soudu.

Výše minimální splátky může být v průběhu oddlužení upravována v závislosti na změnách životní situace dlužníka. Může se jednat například o narození dítěte, ztrátu zaměstnání či dlouhodobou pracovní neschopnost. Tyto změny je nutné vždy řádně doložit a komunikovat s insolvenčním správcem, který následně navrhne případnou úpravu splátkového kalendáře.

Nezabavitelné minimum dlužníka při insolvenci

V roce 2023 došlo k významným změnám v oblasti nezabavitelného minima dlužníka při insolvenci, které přímo ovlivňují výši částky, kterou si dlužník může ponechat pro své životní potřeby. Základní nezabavitelná částka pro rok 2023 činí 10.498 Kč na samotného dlužníka a dalších 2.624,50 Kč na každou vyživovanou osobu. Tato částka vychází z normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu a životního minima, přičemž se každoročně upravuje podle aktuální ekonomické situace.

Při výpočtu nezabavitelné částky se zohledňuje několik důležitých faktorů. Kromě základní částky pro dlužníka se připočítává také částka na vyživované osoby, které žijí ve společné domácnosti. Za vyživovanou osobu se považuje nejen nezletilé dítě, ale také manžel či manželka, pokud jejich příjem nepřesahuje stanovené minimum. Důležité je také zmínit, že do nezabavitelné částky se započítávají i další příjmy dlužníka, jako jsou například důchody nebo nemocenské dávky.

V rámci oddlužení musí dlužník svým nezajištěným věřitelům splácet minimálně takovou částku, aby během procesu oddlužení uhradil alespoň 30 % jejich pohledávek. Současně platí, že dlužník musí věřitelům měsíčně odvádět maximální možnou částku ze svých příjmů, která přesahuje stanovené nezabavitelné minimum. To znamená, že i když by teoreticky stačilo splácet méně pro dosažení 30% hranice, dlužník musí odvádět vše nad nezabavitelné minimum.

Výpočet nezabavitelné částky je poměrně komplexní záležitost, kterou provádí insolvenční správce. Ten musí zohlednit nejen základní parametry, ale také specifické životní situace dlužníka. Například pokud dlužník platí výživné na dítě, tato povinnost má přednost před ostatními závazky. Stejně tak se přihlíží k případným zdravotním omezením nebo jiným závažným okolnostem, které mohou ovlivnit schopnost dlužníka splácet.

Pro rok 2023 je také důležité zmínit, že došlo k navýšení životního minima, což má přímý vliv na výpočet nezabavitelné částky. Toto navýšení reaguje na rostoucí životní náklady a inflaci. Dlužník má právo si ponechat dvě třetiny součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení, což má zajistit, že mu zůstanou prostředky na základní životní potřeby a důstojné bydlení.

V praxi to znamená, že pokud má dlužník čistý měsíční příjem například 25.000 Kč a jednu vyživovanou osobu, nezabavitelné minimum bude tvořit základní částka 10.498 Kč plus 2.624,50 Kč na vyživovanou osobu. Zbývající částka nad toto minimum bude rozdělena mezi věřitele podle zákonem stanovených pravidel. Je důležité si uvědomit, že tato pravidla jsou nastavena tak, aby chránila jak zájmy věřitelů, tak zajistila dlužníkovi důstojné životní podmínky během procesu oddlužení.

Vliv inflace na výši splátek

Výše splátek v oddlužení se v roce 2023 významně mění v důsledku rostoucí inflace, která ovlivňuje celou českou ekonomiku. Minimální splátka v insolvenci se pro rok 2023 zvýšila na 2.200 Kč měsíčně, což představuje nezanedbatelný nárůst oproti předchozímu období. Tento vývoj přímo souvisí s inflačními tlaky, které se promítají do životních nákladů dlužníků.

Inflace má přímý dopad na výpočet nezabavitelné částky, která je klíčovým parametrem při stanovení měsíční splátky v insolvenci. Nezabavitelná částka se automaticky upravuje podle vývoje normativních nákladů na bydlení a životního minima. V důsledku vysoké inflace došlo k významnému navýšení těchto hodnot, což se následně promítá do výpočtu měsíční splátky.

Pro dlužníky v insolvenci to znamená, že jim zůstává více prostředků na živobytí, ale zároveň musí být schopni uhradit vyšší minimální splátku. Tato situace může být pro některé dlužníky náročná, zejména pokud jejich příjmy nerostou stejným tempem jako inflace. Důležité je si uvědomit, že nesplnění minimální splátky může vést k zrušení oddlužení.

V praxi to znamená, že dlužníci musí pečlivě plánovat své finance a případně hledat dodatečné zdroje příjmů. Insolvenční správci a soudy berou v úvahu aktuální ekonomickou situaci, ale základní podmínky oddlužení musí být dodrženy. Pro mnoho dlužníků může být řešením například hledání lépe placeného zaměstnání nebo přivýdělek formou brigády.

Inflace ovlivňuje také celkovou částku, kterou dlužník během oddlužení zaplatí. Vzhledem k tomu, že hodnota peněz v čase klesá, reálná hodnota splátek se snižuje. To může být výhodné pro dlužníky, protože fakticky splácí své dluhy znehodnocenými penězi. Na druhou stranu věřitelé v důsledku inflace získávají zpět menší reálnou hodnotu svých pohledávek.

Systém oddlužení počítá s určitou flexibilitou, která umožňuje reagovat na změny ekonomické situace. V případě, že dlužník není schopen platit zvýšenou minimální splátku z objektivních důvodů, může požádat soud o úpravu splátkového kalendáře. Každý takový případ je posuzován individuálně s přihlédnutím ke konkrétní situaci dlužníka.

Pro úspěšné zvládnutí oddlužení v období vysoké inflace je klíčová komunikace s insolvenčním správcem. Ten může poskytnout cenné rady a pomoci najít řešení v případě problémů s plněním splátkového kalendáře. Dlužníci by měli také pravidelně sledovat vývoj ekonomické situace a připravovat se na možné změny ve výši splátek.

Podmínky pro snížení měsíční splátky

V rámci oddlužení existuje několik možností, jak dosáhnout snížení měsíční splátky v insolvenci. Od roku 2023 je základní minimální splátka stanovena na 2.200 Kč měsíčně, přičemž tato částka představuje nezabavitelné minimum pro dlužníka. Aby bylo možné dosáhnout snížení měsíční splátky, musí dlužník splňovat určité specifické podmínky a projít schvalovacím procesem u insolvenčního soudu.

Parametr	2023	2022
Minimální měsíční splátka	2.200 Kč	1.892 Kč
Nezabavitelná částka na dlužníka	13.638 Kč	11.762 Kč
Minimální splacení pohledávek	30%	30%
Doba splácení	5 let	5 let

Primárním předpokladem pro snížení měsíční splátky je prokázání závažných důvodů, které dlužníkovi brání v plnění standardní výše splátek. Mezi tyto důvody patří zejména dlouhodobé zdravotní problémy, které omezují pracovní schopnost, péče o nezletilé děti či zdravotně postižené osoby, nebo jiné závažné životní okolnosti. Insolvenční soud při posuzování žádosti o snížení splátek důkladně zkoumá všechny předložené důkazy a dokumenty.

Důležitým aspektem je také skutečnost, že dlužník musí prokázat svou snahu maximalizovat své příjmy. To znamená, že by měl být schopen doložit aktivní hledání práce, případně využívání všech dostupných možností přivýdělku. Soud rovněž přihlíží k celkové životní situaci dlužníka, včetně jeho rodinného zázemí a vyživovacích povinností.

Proces žádosti o snížení splátky začíná podáním návrhu k insolvenčnímu soudu, který musí obsahovat detailní zdůvodnění a příslušné důkazní materiály. Je nezbytné doložit veškeré relevantní dokumenty, jako jsou lékařské zprávy, potvrzení o invaliditě, dokumenty prokazující péči o závislé osoby, či jiné důkazy podporující oprávněnost žádosti.

V případě schválení snížení splátek může být minimální měsíční částka upravena až na 1.089 Kč, což představuje absolutní minimum stanovené zákonem pro rok 2023. Tato snížená částka však musí být pravidelně přezkoumávána a v případě zlepšení finanční situace dlužníka může být navýšena. Insolvenční správce průběžně monitoruje plnění splátkového kalendáře a dodržování všech stanovených podmínek.

Je důležité si uvědomit, že snížení měsíční splátky může mít vliv na celkovou délku oddlužení. Zatímco standardní doba oddlužení je 5 let, při snížených splátkách může být tato doba prodloužena až na 7 let. Dlužník by měl proto pečlivě zvážit všechny důsledky snížení splátek a konzultovat svou situaci s insolvenčním správcem nebo právním zástupcem.

Insolvenční soud může také stanovit podmínky, za kterých bude snížení splátek platné, například pravidelné dokladování trvání důvodů pro snížení nebo povinnost informovat o změně okolností. Nedodržení těchto podmínek může vést ke zrušení snížení splátek a návratu k původní výši měsíční splátky.

Důsledky neplnění minimální měsíční splátky

Neplnění minimální měsíční splátky v rámci insolvence může mít pro dlužníka velmi závažné následky. V roce 2023 je stanovena minimální splátka ve výši 2200 Kč měsíčně, přičemž nedodržení této částky může vést až ke zrušení oddlužení. Insolvenční správce je povinen každé porušení splátkového kalendáře neprodleně hlásit insolvenčnímu soudu, který následně posoudí závažnost situace.

Pokud dlužník nezaplatí stanovenou minimální splátku, insolvenční soud nejprve zjišťuje důvody tohoto selhání. V případě, že dlužník prokáže závažné objektivní důvody, jako je například dlouhodobá pracovní neschopnost, ztráta zaměstnání bez vlastního zavinění nebo jiné neočekávané životní události, může soud projevit určitou míru tolerance. Nicméně i v těchto případech je nezbytné, aby dlužník aktivně komunikoval jak s insolvenčním správcem, tak se soudem, a poskytl veškerou potřebnou součinnost.

Opakované neplnění splátek nebo dlouhodobé nedodržování minimální výše splátky může vést k několika závažným důsledkům. Prvním z nich je vydání rozhodnutí o zrušení schváleného oddlužení. To znamená, že dlužník se vrací do situace před schválením oddlužení, všechny jeho dluhy jsou znovu aktivní a věřitelé mohou pokračovat ve vymáhání svých pohledávek včetně narůstajícího příslušenství. Navíc dlužník nemůže po dobu dalších 5 let podat nový návrh na oddlužení.

Dalším významným důsledkem může být nařízení exekuce na majetek dlužníka. V takovém případě exekutor může zabavit část majetku nebo provádět srážky ze mzdy, přičemž tyto srážky mohou být výrazně vyšší než původní splátky v rámci oddlužení. Je důležité si uvědomit, že při exekuci dlužníkovi zůstává pouze nezabavitelné minimum, které je často nižší než částka, se kterou hospodařil během oddlužení.

V některých případech může neplnění splátek vést také k trestněprávním důsledkům, zejména pokud se prokáže úmyslné vyhýbání se plnění povinností nebo zatajování příjmů. Trestní odpovědnost může nastat například při podvodném jednání nebo při úmyslném poškozování věřitelů.

Pro předcházení těmto závažným důsledkům je klíčové, aby dlužník pravidelně sledoval svou finanční situaci a v případě problémů okamžitě kontaktoval insolvenčního správce. Ten může pomoci najít řešení, například formou úpravy splátkového kalendáře nebo dočasného snížení splátek. Vždy je lepší aktivně řešit případné problémy, než čekat, až nastanou vážnější komplikace, které by mohly vést ke zrušení oddlužení.

Každý dlužník v insolvenci musí odvádět minimálně 2200 Kč měsíčně, aby mohl projít oddlužením. Tato částka je stanovena zákonem a je nutné ji respektovat pro úspěšné zvládnutí procesu.

Radmila Nováková

Možnosti úpravy splátkového kalendáře

V rámci oddlužení formou splátkového kalendáře existuje několik způsobů, jak lze upravit měsíční splátky tak, aby dlužník mohl své závazky řádně plnit. Od roku 2023 činí minimální měsíční splátka v oddlužení 2.200 Kč, což představuje částku, kterou musí dlužník každý měsíc odvádět svým věřitelům. Tato suma však může být v určitých případech upravena, zejména pokud se dlužník ocitne v obtížné životní situaci.

Jednou z možností úpravy splátkového kalendáře je podání návrhu na snížení měsíčních splátek k insolvenčnímu soudu. Tento krok je možný například při ztrátě zaměstnání, dlouhodobé nemoci, nebo jiných závažných okolnostech, které významně ovlivňují dlužníkovu schopnost splácet. Soud při posuzování takového návrhu zohledňuje především celkovou ekonomickou situaci dlužníka, jeho vyživovací povinnosti a další relevantní okolnosti.

Důležitým aspektem je také možnost dočasného přerušení splátkového kalendáře, které může být schváleno maximálně na dobu jednoho roku. Toto řešení přichází v úvahu například při závažných zdravotních komplikacích nebo při narození dítěte, kdy se dlužník dočasně ocitne bez příjmu. Je však nutné zdůraznit, že o přerušení musí dlužník aktivně požádat a důkladně doložit všechny okolnosti, které k tomuto kroku vedou.

V případě, že dlužník má nestabilní příjem nebo pracuje jako OSVČ, může požádat o stanovení splátek procentuální částkou ze svého příjmu. Tento způsob je flexibilnější a lépe reflektuje aktuální finanční možnosti dlužníka. Minimální hranice 2.200 Kč však musí být v průměru dodržena i v tomto případě.

Další možností je kombinace splátkového kalendáře se zpeněžením majetku, což může vést k rychlejšímu uspokojení věřitelů a potenciálně i ke zkrácení doby oddlužení. V roce 2023 platí, že pokud dlužník splatí alespoň 60% svých závazků, může být oddlužení ukončeno i před standardní pětiletou lhůtou.

Pro seniory a osoby se zdravotním postižením existují zvláštní podmínky, které umožňují větší flexibilitu při stanovení výše splátek. Tyto skupiny mohou dosáhnout oddlužení již po třech letech, přičemž minimální splátka může být v odůvodněných případech upravena s ohledem na jejich specifickou situaci.

Je nezbytné zmínit, že jakákoliv úprava splátkového kalendáře musí být vždy schválena insolvenčním soudem a podložena relevantními důkazy. Dlužník by měl veškeré změny ve své finanční situaci neprodleně konzultovat se svým insolvenčním správcem, který může poskytnout odbornou radu a pomoc při sestavení příslušného návrhu na úpravu splátkového kalendáře.

Role insolvenčního správce při určování splátky

Insolvenční správce hraje klíčovou roli při stanovení měsíční splátky v oddlužení, přičemž v roce 2023 musí zohlednit několik důležitých faktorů. Jeho hlavním úkolem je důkladně prověřit finanční situaci dlužníka a stanovit takovou výši splátky, která bude reálně proveditelná a zároveň uspokojí věřitele v zákonem stanovené míře. Minimální splátka v insolvenci pro rok 2023 musí pokrýt odměnu insolvenčního správce a současně zajistit alespoň 30% uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů.

Insolvenční správce při své činnosti analyzuje veškeré příjmy dlužníka, včetně pravidelných i nepravidelných složek mzdy, případných důchodů, rodičovských příspěvků či jiných sociálních dávek. Zároveň posuzuje všechny zákonné srážky a výdaje, které dlužník musí hradit. V roce 2023 je nutné zohlednit také zvýšené životní náklady a inflaci, které významně ovlivňují finanční možnosti dlužníků.

Při stanovení splátky musí správce respektovat nezabavitelné minimum, které se pro rok 2023 výrazně zvýšilo. Toto navýšení má přímý dopad na výši měsíční splátky, kterou může dlužník reálně hradit. Insolvenční správce také posuzuje případné vyživovací povinnosti dlužníka vůči jeho rodinným příslušníkům a další zákonné povinnosti, které mohou ovlivnit výši disponibilního příjmu.

Důležitou součástí práce insolvenčního správce je průběžné sledování platební morálky dlužníka a jeho schopnosti splácet stanovené částky. V případě změny životní situace dlužníka, například ztráty zaměstnání nebo dlouhodobé nemoci, může správce navrhnout úpravu splátkového kalendáře. Musí však vždy dbát na to, aby byly dodrženy zákonné podmínky oddlužení a aby dlužník byl schopen uhradit alespoň minimální zákonem stanovené procento svých dluhů.

Insolvenční správce také pravidelně komunikuje s věřiteli a informuje je o průběhu oddlužení. Jeho role je nezastupitelná při posuzování mimořádných příjmů dlužníka, jako jsou dědictví, dary nebo výhry, které mohou významně ovlivnit průběh oddlužení. V takových případech musí správce zajistit, aby tyto prostředky byly správně započítány do oddlužení a spravedlivě rozděleny mezi věřitele.

V neposlední řadě insolvenční správce poskytuje dlužníkovi potřebné poradenství a podporu při řešení jeho finanční situace. Pomáhá mu orientovat se v procesu oddlužení a vysvětluje mu jeho práva a povinnosti. Správce také dohlíží na to, aby dlužník dodržoval všechny podmínky oddlužení a aktivně se podílel na řešení své dluhové situace. Jeho role je tedy nejen kontrolní, ale také podpůrná a poradenská.

Rozdíl mezi standardní a sníženou splátkou

V rámci oddlužení existují dva základní typy splátek - standardní a snížená. Standardní splátka v insolvenci představuje částku, kterou je dlužník schopen měsíčně hradit ze svých příjmů tak, aby za 5 let splatil alespoň 30 % svých závazků. Tato částka se vypočítává z čistého příjmu dlužníka po odečtení nezabavitelného minima, které v roce 2023 činí 13 638 Kč. Ze zbývající částky pak jde většina věřitelům a menší část insolvenčnímu správci.

Snížená splátka je naproti tomu určena pro osoby, které z objektivních důvodů nemohou hradit standardní výši splátek. Od roku 2023 platí, že minimální splátka v insolvenci při snížených splátkách musí činit alespoň 1 800 Kč měsíčně. Z této částky je 1 089 Kč určeno pro insolvenčního správce a zbytek pro věřitele. Snížené splátky může soud povolit například seniorům, invalidním důchodcům, samoživitelkám nebo osobám pečujícím o závislého člena rodiny.

Zásadní rozdíl mezi standardní a sníženou splátkou spočívá nejen ve výši měsíční úhrady, ale také v celkovém procentu uspokojení věřitelů. Zatímco u standardních splátek musí dlužník uhradit minimálně 30 % svých dluhů během 5 let, u snížených splátek tato podmínka neplatí. Důležité je však prokázat, že dlužník vynakládá maximální úsilí ke splacení svých závazků.

Pro získání snížených splátek musí dlužník podat speciální návrh k insolvenčnímu soudu a důkladně doložit své poměry. Soud následně posuzuje každý případ individuálně a zohledňuje celkovou životní situaci žadatele. Důležitými faktory jsou především věk, zdravotní stav, rodinná situace a reálné možnosti zvýšení příjmu v budoucnosti.

V praxi se často stává, že dlužníci začínají oddlužení se sníženými splátkami a později, když se jejich finanční situace zlepší, přecházejí na standardní režim splátek. Tento přechod je možný a dokonce žádoucí, protože vede k vyššímu uspokojení věřitelů. Naopak přechod ze standardních na snížené splátky je komplikovanější a soud ho povolí pouze v případě závažných změn v životní situaci dlužníka.

Je třeba zdůraznit, že i při snížených splátkách musí dlužník prokázat poctivý záměr a snahu o maximální možné uspokojení věřitelů. Pokud by dlužník úmyslně snižoval své příjmy nebo zatajoval majetek, může soud oddlužení zrušit. Proto je důležité pravidelně komunikovat s insolvenčním správcem a informovat ho o všech změnách v příjmech či majetkových poměrech.